Jdi na obsah Jdi na menu
 

vary2.jpg

Světově proslulé lázeňské město - Karlovy Vary.

KARLOVARSKÝ KRAJ - Letošní rok přinese hned několik změn na poli památkové péče a cestovního ruchu. Lázeňská část města Karlovy Vary, včetně okolí s lázeňskými lesy a lázeňská kulturní krajina Mariánských Lázní byla od 1. ledna 2018 povýšena na památkovou rezervaci a památková rezervace města Františkovy Lázně byla plošně rozšířena. V rámci republiky se jedná o první památkově chráněná území takového typu - spojení urbanizovaného prostoru sídla s okolní krajinou - která byla navíc vyhlášena na území jednoho kraje. Vedle toho vstoupily do poslední etapy oba dva nominační procesy statků „Slavné lázně Evropy“ a „Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge“ na Seznam světového dědictví UNESCO. To vše by mohlo přinést zvýšení prestiže kraje a otevřít další šance pro rozvoj turistické infrastruktury. Kraj zároveň posiluje svou úlohu v oblasti lázeňství, chce také úzce spolupracovat s Balneologickým institutem a nadále podporovat činnost dalších lázeňských organizací.

S příchodem nového roku vešlo v platnost nařízení vlády o prohlášení území vybraných částí měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně za památkové rezervace. „Prohlášení památkových rezervací nemění nic pro vlastníky nemovitostí na území již dříve vyhlášených památkových zón,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče Krajského úřadu Karlovarského kraje Jaroslava Pokludová s tím, že se změna dotkne vlastníků nemovitostí na území, o která byla stávající památkově chráněná území rozšířena. „To znamená, že si vlastníci budou muset ke změně stavby, odstranění stavby, udržovacím pracím či terénním úpravám vyžádat předem závazné stanovisko orgánu památkové péče,“ doplnila Pokludová.

Karlovarským občanům se část historického jádra města rozrostla o část Drahovic a Tuhnic a lázeňskou krajinu zejména mezi Výšinou přátelství a Doubskou horou a na Ottově výšině. „Vyhlášení části města Karlovy Vary s lázeňskou kulturní krajinou za památkovou rezervaci se týká historického jádra po jeho horizont a o území s památkově hodnotnými vilami v Drahovicích a v Tuhnicích. Lázeňskou kulturní krajinou je pak myšlena síť lázeňských cest, altánů, vyhlídek, rozhleden, památníků, laviček a křížků, kterými jsou protkány okolní lesy. Ty jsou až na drobné výjimky nastálo neobydlené. Změna stupně ochrany se povinností vlastníků nemovitostí v památkové rezervaci nijak nedotkne, památkový zákon platí stejný pro zóny i rezervace,“ dodal náměstek primátora Jiří Klsák.

vary1.jpg

Tržní kolonáda v Karlových Varech.

Ve Františkových Lázních se úprava hranic stávající městské památkové rezervace dotkne plochy lázeňské krajiny a nově obyvatel dvou ulic, které doposud hraničily s jejím územím. „Co se týká lázeňské krajiny, věřím, že se jí budeme moci více věnovat, a to zejména z historického pohledu. Zahájili jsme kompletní historický průzkum celé lokality a doufáme, že se nám následně tyto parky povede obhospodařovat v duchu „zlaté éry“, tedy přelomu 18. a 19. století,“ sdělil starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.

Také Mariánskolázeňští si jsou vědomi významem události. Starosta města Petr Třešňák bere povýšení na rezervaci jako ocenění rozvoje města, protože zůstalo v mezích historické kontinuity i ve svém širším centru. „Osobně na tuto situaci i na nominaci UNESCO hledím jako uznání práce všech lidí v lázeňství, kteří v našem kraji pracují a dávají do něj to nejlepší. V tomto ohledu je to opravdu světový unikát a neměli bychom zapomínat, že to není jen o památkové péči, ale o tom, čeho se v těchto památkově chráněných budovách povedlo dosáhnout a kolik lidí uzdravit. To je to, co je třeba ocenit, aby se z památkových rezervací nestalo jen synonymum pro skanzen,“ uvedl Třešňák.

Vyhlášení památkových rezervací je pak dokladem nejvyššího stupně památkové ochrany území na národní úrovni také pro UNESCO. Pokud vše půjde podle harmonogramu, v horizontu dvou až tří let se jméno Karlovarského kraje objeví na Seznamu světového dědictví hned dvakrát.

m.lazne1.jpg

Parky ve Františkových Lázních jsou pro turisty velkým lákadlem.

Nominační dokumentace ke společné sasko-české žádosti o zápis Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge byla v pondělí 11. prosince 2017 podepsána příslušnými ministry České republiky a Svobodného státu Sasko a celý rozsáhlý dokument bude Spolkovou republikou Německo do konce ledna zaslán Centru světového dědictví v Paříži k posouzení. Podle ředitele obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge Michala Urbana už sama příprava nominací přispěla k detailnějšímu poznání a ochraně mnoha dosud přehlížených hornických památek a posílila zájem místních obyvatel o krušnohorské hornické dědictví, které je i v celosvětovém měřítku jedinečné. „Bude-li Krušnohoří v roce 2019 skutečně zapsáno na Seznam světového dědictví, ze zápisu bude profitovat nejen 22 vybraných lokalit, ale celý region,“ dodal Urban.

Druhým želízkem v ohni je nominace lázeňských měst nazvaná „Slavné lázně Evropy“ (Great Spas of Europe), která patří svým rozsahem k těm největším a tedy i nejkomplikovanějším. Jedná se o sériovou nominaci jedenácti lázeňských měst ze sedmi zemí a koordinace tohoto procesu, kterou má na starosti Česká republika, je velmi náročná. „Loni v září byla celá nominační dokumentace zaslána Centru světového dědictví v Paříži k posouzení úplnosti, a přestože výsledek tohoto testu byl pozitivní, rozhodli se představitelé těchto sedmi zemí v listopadu, že dokumentace bude ještě rozšířena a kompletně předložena ve druhé polovině letošního roku. V roce 2019 by tak měla být nominace hodnocena Mezinárodní radou pro památky a sídla ICOMOS a o zápisu by měl rozhodnout Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v létě 2020,“ uvedl předseda komise Rady Karlovarského kraje pro UNESCO Vojtěch Franta.

Ze zápisu památky na Seznam světového dědictví UNESCO vyplývají povinnosti pro signatářský stát, nikoliv pro vlastníky jednotlivých nemovitostí. Základními povinnostmi, které musí Česká republika plnit, jsou provádět pravidelný průběžný monitoring stavu zapsané památky, zpracovávat periodické zprávy o stavu zapsaných statků a v případě plánované rozsáhlé výstavby nebo rekonstrukce v oblasti chráněné Úmluvou o světovém dědictví jsou státy povinny informovat Výbor pro světové dědictví. Vlastníci nemovitostí budou moci i nadále čerpat příspěvky ze stávajících dotačních programů podporujících obnovu kulturních památek. Ministerstvo kultury ČR vyhlašuje navíc každý rok speciální Program podpory pro památky UNESCO.