Jdi na obsah Jdi na menu
 

vavrinec6.jpg

Jedna z komentovaných prohlídek v chodovském kostele.

CHODOV – Barokní kostel sv. Vavřince je hlavní dominantou Chodova. Mnozí obyvatelé města ho již někdy ve svém životě navštívili a kochali se jeho krásou. Ne všechna místa jsou však veřejnosti přístupná. Mezi prostory, do kterých je vstup zakázán patří stará krypta. V minulosti sem sice běžně chodívaly školní exkurze, dnes to ale již možné není. „V hrobce je pochováno dohromady jedenáct těl. Známá jsou nám však jen dvě jména. Ty další je potřeba teprve určit,“ pověděl místostarosta Chodova Patrik Pizinger. „Stav pohřebiště je dnes neutěšený. Proto bychom chtěli těla znovu řádně uložit a také je identifikovat. Doufáme, že se z rakví dozvíme, kdo je tu konkrétně pochován. Krypta je nepřístupná a nejspíše to tak i zůstane do budoucna. Jedná se přeci jenom o pietní místo,“ vysvětlil Pizinger. V hrobce je pohřbený Franz Flamin z Plankenheimu, který nechal kostel sv. Vavřince postavit. Tři dny před jeho otevřením roku 1733 však umírá. Posledním pochovaným je zde farář zesnulý roku 1761.

vavrinec5.jpgDo krypty se lidé sice nepodívají, nově ale mohou nahlédnout do malé kaple. Tu ještě donedávna oddělovaly od hlavní lodi kostela novodobé prosklené příčky. „Vnitřní prostory chceme postupně upravit tak, aby se co nejvíce blížily své původní podobě. Já jsem rád, že se tuto část podařilo zpřístupnit, protože nyní dává kostelu naprosto jiný nádech. Přesně takhle to naši předci zamýšleli,“ konstatoval místostarosta.

Kdo rád navštěvuje historické památky, jistě během letošní Noci kostelů zavítal právě do Chodova. Zájemcům se totiž naskytla mimořádná příležitost, a to vystoupat do věže, kde lze spatřit elektrický hodinový stroj a zvon pocházející ze starého kostela. Ten ale hodiny neodbíjí. Co lidé slyší, jsou dva gongy. „V poslední době se na zvon zvonilo při pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla. Má stále krásný zvuk, nicméně je trochu naprasklý,“ zmínil Pizinger.

vavrinec3.jpgKostel míval tři zvony. V době válečné však byly zabaveny a roztaveny. Ve  Druhé světové válce za ně fara dostala odškodnění 700 korun. „Jeden ze zvonů byl používaný pro zahánění bouřky. Naši předci totiž dlouhá léta věřili, že když se začne zvonit, tak bouřka ustoupí. Třikrát se jim ale stal přesný opak. Jakmile zazvonili, do věže uhodilo. Jednou blesk dokonce přizabil zvoníka. Později někoho napadlo zvonění zakázat. A od té doby už do chodovského kostela neuhodilo,“ pronesl radní.

Základní kámen kostela byl položený 23. července roku 1725. První mše se tu konala 10. srpna roku 1733 na svátek sv. Vavřince. Tehdy však ještě nebyl úplně  dokončený. Část byla oddělena dřevenou stěnou a hotová nebyla ani klenba hlavní lodi. Finálních úprav vnějšku se kostel dočkal teprve až v roce 1837. „Málokdo ví, že je pod ním v zemi dohromady 500 dubových a lipových kůlů. Je to z toho důvodu, že stojí na svahu. Tento terén byl totiž zvolen velmi nešťastně,“ poznamenal Pizinger. „Další zajímavostí je, že původně měl vstup do kostela vést ze západní strany. Tady mělo vzniknout mohutné schodiště. Jsem přesvědčený, že by dnes Chodov vypadal zcela jinak, kdyby se jim tento záměr podařil. Z nedostatku financí však od toho tenkrát ustoupili,“ doplnil.

vavrinec8.jpgDalší připomínkou starého vyhořelého kostela je epitafní kámen z roku 1573 vsazený do zdiva za bedněním varhanního ventilátoru. Náhrobní kámen nechal tehdejší zeman vytesat svému synovi, který zemřel, když mu bylo pouhých 43 týdnů. Pochován byl v původním chodovském kostelíku.

Varhany z dílny chebského stavitele Ignáce Müllera pocházejí z roku 1848. Nástroj je stále funkční a dodnes se na něj hrává.