Jdi na obsah Jdi na menu
 

 mff3.jpg

 Mezinárodní filmový festival opět ovládne lázeňské město Karlovy Vary.

KARLOVY VARY – Fanoušci světové kinematografie si letos opět přijdou na své. Ve dnech od 28. června do 6. července se pro ně stane Mekkou lázeňské město Karlovy Vary. To se již dnes usilovně připravuje na 48. ročník mezinárodního filmového festivalu, který i tentokrát slibuje skvělou podívanou, řadu překvapení a celou řadu významných hostů. Těšit se mohou například příznivci amerického scenáristy, režiséra a producenta, trojnásobného držitele Oscara Olivera Stonea. Toho MFF Karlovy Vary ocení Křišťálovým glóbem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.

Oliver Stone

Oliver Stone představuje v kontextu současné americké i světové kinematografie osobnost, která se zcela vymyká tradičním hodnotícím měřítkům. Píše, režíruje i produkuje filmy, které zaujímají všechny polohy autorského spektra – od tradičních příběhů, až po velmi provokativní, v nichž se často dotýká palčivých společenských a politických problémů nejen své země. Mezi jeho kultovní snímky patří například Četa, Narozen 4. července, Wall Street, The Doors, JFK, Takoví normální zabijáci, U-Turn. Vzhledem k zaujatosti Olivera Stonea pro často bolestná témata současnosti není divu, že se jeho filmové verze dočkala i jedna z nejtragičtějších událostí novodobé americké historie ve filmu World Trade Center. 
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary připravil v rámci 48. ročníku trojrozměrný portrét tohoto mimořádného filmaře. Jako scenáristu jej představí prostřednictvím filmu Zjizvená tvář. Dále budou uvedeny dva díly z jeho nového dokumentárního cyklu The Untold History of the United States. Právě tomuto projektu věnoval Stone v posledních pěti letech největší úsilí. Na scénáři desetihodinového dokumentu spolupracoval s Peterem Kuznickem, profesorem historie a ředitelem Institutu nukleárních studií na American University. Dokument se zaměřuje na společenské události, které ve své době byly ze strany médií podceněny, ale přesto zásadním způsobem utvářely jedinečnou a komplexní americkou historii v průběhu 20. století. Třetím titulem bude historický velkofilm Alexander Veliký v nové autorské podobě. Původní verze z roku 2004 se dočkala režisérského střihu v roce 2007. Konečnou čtvrtou, znovu upravenou verzi Oliver Stone připravuje pro rok 2014 a její současnou podobu budou mít návštěvníci MFF KV možnost vidět jako první v Evropě.

Theodor Pištěk

mff2.jpgKřišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii převezme v Karlových Varech také akademický malíř, výtvarník kostýmů, Theodor Pištěk. Kmenový spolupracovník režiséra Miloše Formana má ve své filmografii více než stovku titulů, na nichž se podílel jako kostýmní nebo filmový výtvarník. K filmu ho nasměrovala další velká osobnost české kinematografie, režisér František Vláčil, který jej přizval k práci na filmu Holubice. Následně Pištěk spolupracoval na Vláčilových nejdůležitějších filmech Marketa Lazarová a Údolí včel. Spolupráce s Formanem mu pak vynesla i nejprestižnější světová ocenění. Pištěk je držitelem Oscara za návrhy kostýmů k filmu Amadeus, za návrhy kostýmů k dalšímu Formanovu snímku Valmont získává francouzského Césara a je nominován na Oscara.

Během své bohaté kariéry ´oblékl´ Theodor Pištěk hrdiny snad všech filmových žánrů od historického filmu po sci-fi, a také jednu z nejslavnějších českých pohádek Tři oříšky pro Popelku. Souběžně s prací pro film se celý život věnuje autorské malířské tvorbě, do níž se velmi silně prolínala jeho vášeň pro automobilové závody, jichž se řadu let aktivně účastnil. Pištěk je rovněž autorem prvních návrhů uniforem Hradní stráže po Sametové revoluci.

Agnieszka Hollandová

V čele mezinárodní poroty MFF Karlovy Vary se stane mezinárodně proslulá polská scenáristka a režisérka Agnieszka Hollandová, jejíž tři filmy byly nominovány na Oscara za nejlepší zahraniční film a také filmařka s hlubokým vztahem k české kultuře. „Vždycky jsem měla problém s principem soutěže v umění, a to je důvod, proč jsem se většinou zdráhala stát se porotkyní. Je tolik věcí, které mohou ovlivnit rozhodování – člověk vidí filmy v jiné náladě, v jiné denní době, jako první nebo až šestý v řadě, před obědem nebo po něm! Přesto jsem si nedokázala nechat uniknout příležitost pomoci objevit nové filmy v Karlových Varech. Zde je zcela jiný výběr, otevřenější a nečekanější než na velkých festivalech, sestavovaný s velkou citlivostí, která je mi blízká. Takže opravdu doufám, že všichni – celá porota – si to užijeme. Je pro mne poctou předsedat porotě Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary,“ říká režisérka Agnieszka Hollandová.

První oscarovou nominaci na nejlepší zahraniční film jí vynáší snímek o osudech židovských žen za 2. světové války Bittere Ernte (Angry Harvest, Hořká sklizeň, 1985) natočený v německé produkci. Ve filmu Jak zabít kněze se inspiruje osudy duchovního Jerzyho Popieluszka, umučeného polskou tajnou policií. Její snad nejznámější snímek Evropa, Evropa vypráví vzrušující příběh židovského chlapce, jemuž se podařilo přežít jak stalinské represe, tak výcvik v elitním nacistickém táboře. Příběh hrdiny, smýkaného neuvěřitelnými poryvy dějin, byl nominován na Oscara pro nejlepší zahraniční film a v této kategorii získal Zlatý Globus. K židovské tématice, která se prolíná celou její tvorbou, se vrátila i ve filmu V temnotě, který byl opět nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. V rámci karlovarského festivalu budou mít diváci poprvé možnost vidět na velkém filmovém plátně Hořící keř. Vysoce emotivní drama, věnované okolnostem upálení Jana Palacha, jehož byla režisérka v době studií svědkem, patří k filmovým událostem roku.

Křišťálové glóby

Prestižní ceny pro vítěze MFF v Karlových Varech – křišťálové glóby, ručně vyrábí sklárna Moser, a to již více než deset let. Jejich výroba je poměrně složitým procesem sestávajícím z desítek operací, na jejichž konci se v rukou filmových tvůrců ocitne bronzová socha dívky zvedající křišťálovou kouli. I když se zhotovení glóbu zdá v porovnání s jinými produkty sklárny lehčí, opak je pravdou. Nejtěžším krokem je správný odhad množství skloviny, kterou je třeba nabrat. Výroba křišťálové koule začíná v huti. Roztavené sklo o teplotě tisíc stupňů Celsia se zformuje na průměr 11,5 centimetru. Sklářům k tomu pomáhá dřevěná forma. Výroba není jednoduchá. „Aby koule opravdu křišťálově zářila, musím nabrat maximálně čistou sklovinu. Z 10 koulí se povede 5 kousků, někdy dva, podle toho, jaká je sklovina,“ upozornil na obtížnost výroby sklář Radek Vachoušek. 

 mff1.jpg

 Výroba křišťálových glóbů je poměrně složitým procesem. Foto: Moser 

Skleněné koule putují po vychlazení do dílny, kde se provádí zabroušení tvaru a vyleštění glóbu. Dále se upraví tak, aby pasovaly do kovové sochy. Nakonec se koule k soše přilepí na třech místech. „Musím najít správnou polohu a případně dobrousit a přilepit. Křišťálové koule je potřeba upravit tak, aby dobře zapadly do rukou bronzové sošky. Příprava každé koule trvá dvě až tři hodiny,“ podotknul brusič Jiří Khás. Velká festivalová cena po dokončení měří 42 centimetrů a váží 5 kilogramů. Její váhu už pocítila řada filmařů a herců, z těch posledních například Susan Sarandon, Judi Dench, Jude Law, John Malkovich, Antonio Banderas nebo Robert de Niro.