Jdi na obsah Jdi na menu
 

kniha-kotesovec1m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Václav Kotěšovec při autogramiádě v roce 2011.

pohledy-s.jpgKRASLICKO – Každý kraslický patriot má jistě ve své knihovničce publikaci Václava Kotěšovce – Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. Kniha totiž přehledným způsobem poukazuje na zajímavá místa regionu, přírodní krásy, připomíná historii a prozrazuje osud zaniklých obcí. To vše dokreslené dobovými fotografiemi, starými pohlednicemi a kresbami. Skvěle také funguje názorné porovnání se současným stavem.
Podle Kotěšovce rozsah práce neumožnil zachytit historii měst a obcí tak široce, jako tomu bylo v případě jeho předchozího díla – Kraslické kroniky. Proto se autor zaměřil především na nejstarší dějiny jednotlivých obcí a na zajímavosti jejich regionů. Při práci použil zápisky a materiály získané při studiu archivních fondů i prací německých regionálních historiků – Brandl, Treixler, langhammer, Lienert a dalších.

Za dobu svého šedesátiletého pedagogického působení na Kraslicku učil vedle Kraslic také v Oloví a Rotavě. Měl tak možnost poznat problematiku těchto měst, seznámit se s jejich historií, poznat okolí, přírodní zajímavosti i řadu lidí, kteří se nezapomenutelně zapsali do jeho paměti. 
„Materiály jsem sbíral dlouho. Jako učitel jsem začínal v Oloví a po vojně jsem přišel do Kraslic. Po roce 1968 mně pak z trestu přeložili do Rotavy. Takže jsem všechny tyto regiony poznal velice dobře. V Oloví jsem byl tenkrát dokonce v radě národního výboru. Takže jsem mohl získat hodně informací,“ zavzpomínal Kotěšovec. „V archivech jsem si pak dělal poznámky, i když jsem se pochopitelně hlavně zaměřoval na město Kraslice. Kde jsem narazil na nějaké zajímavosti z obcí, tak jsem si to hned zapsal. Materiál ke zpracování jsem tedy měl,“ pokračoval ve vyprávění Kotěšovec.

Jak sám přiznal kniha vznikala zhruba deset let. Možná i déle. „Po vydání Kraslické kroniky jsem si říkal, že ostatní obce si těžko sami nějakou knihu vydají. A když tu vznikl Svazek měst a obcí Kraslicka, tak to naskytlo dobrou příležitost.  Materiál jsem měl hezky svázaný, všechno udělané na počítači i s obrázky. Starostové kteří to viděli, tak říkali, že se jim to líbí. Jenomže, sehnat peníze. To je tady problém. Pak si nechali udělat kopie a materiál nechali posoudit místním odborníkům. Co jsem uznal za vhodné, tak jsem ještě následně opravil. A tím byla kniha připravená,“ pověděl.

„Na podzim roku 2010 ke mně přijel známý z Prahy,  s kterým se znám přes spisovatele Jaroslava Foglara. Když jsem mu ukázal svůj rukopis, tak říkal, že by se to mělo vydat. Já odvětil, že je to sice hezké, ale kde my vezmeme přes půl milionu na vydání knížky? On se zamyslel a navrhnul, že má v Praze vydavatelství a publikaci vydá. Čím více výtisků, tím náklad bude levnější. Já mu řekl, že by se uvažovalo s množstvím okolo 1500 kusů,“ popsal Kotěšovec prvotní domluvy o vydání nové knihy.

Pak uslyšel dobrou nabídku: „No, když se uskrovníme na honorářích, tak vázaný výtisk na křídovém papíře a v barvě, by vyšel na 290 korun.“
„Přesně tak jsem to počítal, do tří stovek, na koupi dražší knihy už v dnešní době totiž lidé nemají peníze. Souhlasné stanovisko padlo i na schůzi starostů,“ pravil autor. 

Kniha má celkem 270 celobarevných stran. Je vázaná a vedle textu obsahuje 560 doprovodných ilustrací. Kromě kapitol věnovaných devíti městům a obcím Svazku jsou zde zastoupené i obce a osady již zaniklé. Závěr publikace pak zabírá historie hradu Hartenberg. „Kraslický region má konečně publikaci, která tady až dosud chyběla,“ konstatoval Kotěšovec. Současně uvedl, že mu nešlo o sepsání rigorózní vědecké práce, nýbrž chtěl přístupnou odborně podloženou kronikářskou formou seznámit čtenáře s historií míst tohoto regionu.

Václav Kotěšovec se věnoval práci kraslického kronikáře v letech 1985 až 2010. Dá se říci, že patří mezi ty kronikáře, jenž se nespokojí jen zapisováním současných událostí, nýbrž se snaží shromažďovat a předkládat obyvatelům doklady k celkové historii měst či obcí.