Jdi na obsah Jdi na menu
 

jiskra1.jpg

 Slavnostní křest obou publikací se uskutečnil v prostorách sokolovského zámku. Na akci nechyběli významní hosté. 

kniha2.jpgSOKOLOV – Dvěma nově vydanými knihami dal o sobě opět vědět báňský odborník a autor odborných publikací Jaroslav Jiskra. Jeho aktuální novinky se i znovu dotýkají hornictví, ačkoli každá naprosto jiným způsobem. Kniha s pořadovým číslem 29 nese název Příběhy z hornických hospůdek, dolů i z okolí pokračují. Jde o nespočet humorných historek, které autor nasbíral v posledních pěti letech mezi horníky a pracovníky šachty. Když je mluva hodně nemravná, je příběh označený malým prasátkem, aby se takovému vypravování mohl choulostivý čtenář případně vyhnout. Někteří příznivci drsnějšího humoru však přiznávají, že si přednostně čtou právě tento typ historek.

V pořadí 30. publikace je podstatně vážnější. O čem pojednává, prozrazuje již samotný název - Lomové dobývání uhlí, keramických hlín, štěrkopísků a kameniva převážně v Karlovarském kraji ve fotografii. Publikaci tvoří více než dvanáct set historických i novějších snímků. „Fotografie v úvodu knihy představují začátky dobývání a názorně ukazují, jak se vyvíjela první rypadla,“ pověděl Jaroslav Jiskra. 

kniha1.jpgDíky jedinečnému souboru snímků může čtenář vidět místa běžně nedostupná nebo dramatické momenty, jako například důlní neštěstí či různé nehody. „Někdy se stalo, že se důlní stroj propadl do staré vytěžené komory. Nebyla zavalená a její strop zkrátka povolil. V této kapitole dále člověk spatří, co se může stát, kdy do dolů přijdou extrémní přívaly vod,“ prolistoval knihou Jiskra. „Naši předchůdci dobývali ložisko uhlí hlubinným způsobem, udělali těžní jámy, nějaké štoly a rubali uhlí dole pod zemí. No a my dnešní lomovou těžbou všechno tohle přeoráváme. Oni tehdy vytěžili řádově 40 až 60 procent a zbytek zůstal v zemi. Kdežto my dokážeme lomem vytěžit téměř sto procent. To je také důvod, proč v dnešní době narážíme na jejich stará důlní díla. Ty však návratně mizí. Všechno totiž bude odtěžené. V mé knize to ale zůstává názorně zdokumentované,“ vyzdvihl Jiskra význam své nejnovější publikace. 

Autor ze své zkušenosti dobře ví, že lidé na Sokolovsku mají o tento druh literatury velký zájem. „Jsme hornická oblast a dá se říci, že každý na nějaké šachtě dělal, nebo tam pracoval někdo z jeho rodiny či příbuzenstva. Takže si člověk při čtení jistě najde to své. Jednou za mnou přišel pán a říkal mi, přesně na tomhle bagru jsem já dělával. Dokonce si pamatoval jeho číslo,“ poznamenal Jiskra.