Jdi na obsah Jdi na menu
 

hrazdenka1.jpg

Objekt v ulici 5. května je zařazený do památkové ochrany.

KRASLICE – Důležitý krok učinil Spolek přátel města Kraslice. Nechal si vypracovat projektovou dokumentaci na opravu střechy nejstaršího domu ve městě – takzvané hrázděnky. Díky tomu může okrašlovací spolek lépe shánět potřebné finanční prostředky, oslovovat velké sponzory a hlavně usilovat o dotační tituly. Každý teď přesně ví, na co organizace peníze použije.
„Památku budeme rekonstruovat na etapy. Nyní je nejdůležitější střecha. Lidé konečně uvidí, že naši hrázděnku skutečně nenecháme spadnout,“ prohlásil předseda spolku Josef Konrád. „Oprava bude specifická v tom, že se bude muset hýbat se samotnou střechou. Při tom se použije vnitřní lešení a nad celou stavbou vznikne provizorní lehké zastřešení,“ vysvětlil postup plánované rekonstrukce místopředseda spolku Otakar Mika. „Budovu si již prohlédl i pozvaný statik. Ten pravil, že stavba je poměrně dobře založená. Velice ochotně nám v tomto směru radí také pracovníci Národního památkového ústavu v Lokti,“ pochválil přístup úředníku Mika.
Záchrana památky je pro členy spolku prioritou. Dobře ale vědí, že bez financí svého cíle nedosáhnou. Jen oprava střechy vyjde odhadem na zhruba jeden milion korun. Zaplatit je nutné i práci architekta. „Karlovarský kraj jsme požádali o příspěvek na projektovou dokumentaci. O další peníze žádáme z havarijního programu ministerstva kultury. Kromě toho budeme oslovovat různé sponzory,“ nastínil Mika.
Sdružení chce hrázděnku v budoucnu využívat k oživení regionálních tradic, pořádání přednášek a vytvoření muzejní expozice. Kromě spolku budou moci prostory využívat i spřátelené neziskové organizace.
Letos si kraslický spolek připomíná deset let od svého  založení. Ačkoli se jeho činovníci sešli poprvé v únoru, oficiální vznik se datuje k 12. červnu 2002.

Historie hrázděnky

Domy č. 217 a 218 v ulici 5. května jsou zařazeny do památkové ochrany. Jejich význam je podtržený tím, že jsou nejstarší památkou Kraslic a napovídají, jak vypadaly tehdejší měšťanské domy. Ačkoli mají dnes dvě popisná čísla, v roce 1736 vznikaly jako jeden celek. Dům postavil měšťan Jan Eliáš Langhammer. Na dvě části se budova rozdělila v roce 1748.
A co o domech praví Kraslická kronika od Václava Kotěšovce? „Oba jsou patrové. Rohový má patro a podkroví hrázděné, druhý má štít bedněný prkny. Některé stavební prvky mají společné, proto je jejich existence navzájem podmíněná. Jde vlastně o jeden dům, rozdělený na hostinec (rohový) a část obytnou. Když později dostal dům dva majitele, nabyla každá jeho část poněkud odlišného vzhledu.“