Jdi na obsah Jdi na menu
 

kniha1.jpg

 

Maketa Codexu gigas váží 78 kilogramů, originál o tři kilogramy méně.

LOKET – Přitahuje pozornost a stále vyvolává otázky. Nelze ji přehlédnout a nelze na ni zapomenout. Taková je největší ručně psaná kniha na světě – Codex gigas, kterou mnozí lidé znají pod názvem Ďáblova bible. Kdo by chtěl vidět její přesnou maketu, může zajít do Městské knihovny v Lokti, kde je až do konce září vystavená v rámci expozice knižních vazeb Jiřího Fogla a jeho dcery Pavlíny Rambové. Právě oni v roce 2007 maketu vyrobili pro Nadační ústav regionální spolupráce v Olomouci.

Ďáblova kniha byla vytvořena v benediktínském klášteře v Podlažicích u Chrudimi v letech 1220 - 1230. Dílo bývá nazýváno Knihou knih nebo Knihovnou v jedné knize. Minulé věky ji právem označily  superlativy jako Codex giganteus, Liber pergrandis, Gigas librorum či Codex gigas. Ve své době byla  považována za osmý div světa. První zmínky o Ďáblově bibli pocházejí z roku 1295, ale předpokládá se, že je starší.

kniha3.jpgKlášter v Podlažicích, kde byla kniha napsána, byl založen benediktíny v roce 1159. Pro finanční potíže knihu zastavil cisterciákům v Sedlci. V roce 1295 byla vykoupena benediktíny z Břevnova do klášterní knihovny. Tehdejší opat Bavor z Nečtin o tom učinil zápis na první stranu knihy. Ve druhé polovině 14. století byla ukryta před nájezdy husitů v broumovském klášteře. V roce1594 byla kniha převezena do Prahy, kde se stala součástí císařské sbírky Rudolfa II.

Za třicetileté války, v roce 1648, byla celá tato sbírka včetně Codexu odvezena švédskými vojáky jako válečná kořist do Švédska pro královnu Kristinu. V roce 1697 královský palác vyhořel. Kniha byla vyhozena oknem ze třetího poschodí a tak zachráněna. Kupodivu jí pouze praskly desky. Současná vazba pochází z let 1811 - 1820, kdy ji převázal knihař královské rodiny Samuel Sandman. V současnosti je uložena v Královské knihovně ve Stockholmu v sále Tre kronor. Odtud byla pouze dvakrát zapůjčena. Poprvé v roce 1970 do New Yorku a podruhé v roce 2007 do Národní knihovny v Praze.

Vyrobit kvalitní maketu Codexu gigas zabralo téměř pět set hodin práce. Na knihu byl použitý papír o síle 300g/m, přírodní hovězí kůže a na desky dřevo o síle 22 mm. Kování je z mosazného plechu síly 3 mm. Šito bylo na 11 pravých vazů a zdobení slepotiskem je téměř identické s originálem. Naprosto totožné jsou rozměry (92 x 51 x 28 cm), liší se pouze váha. Maketa váží 78 kilogramů, její předloha o tři kilogramy méně. Tehdy byl totiž použitý pergamenový papír.