Jdi na obsah Jdi na menu
 

svet1.jpg

Petr Počepický ukazuje jízdu na vysokém kole. Foto: Archiv Počepický

LOKET – Koho zajímá historie cyklistiky, dětských dopravních prostředků a chtěl by si prohlédnout staré kočárky, může se vypravit do muzea manželů Počepických v Lokti. Sídlí v budově bývalé rychty v Rooseveltově ulici. Jak napovídá venkovní poutač, lidé se po otevření vstupních dveří rázem ocitnout ve včerejším světe. Všude jsou nejrůznější exponáty z doby našich praprababiček - od hraček, domácích potřeb, skvostných dekorací, až po historické bicykly a dobová vozítka pro děti. Muzeum se specializuje na unikáty, které jsou nejstarší svého typu. Návštěvník zde tak může spatřit například originální dětskou drezínu z roku 1820. „Jedná se o první jízdní kolo svého druhu. Je bez pedálů a člověk se na něm musel odstrkovat nohama. Tento dopravní prostředek tedy vlastně předcházel automobilům, motorkám a jízdním kolům,“ popsal jeden z exponátů sběratel a muzejník Petr Počepický.

Mezi další zajímavosti patří dřevěné loukoťové kolo s pedály nebo kočárek z doby před rokem 1800. „Když ho lidé spatří, tak se velice diví, že nemá rukojeť, ale pouze oj. Za tu se kočárek táhnul. Jako to bývalo v případě velký kočárů. Tento byl postavený na zakázku pro dítě,“ pověděl Počepický. 

kocarek1.jpgKočárky jsou tu nejrůznějších typů a velikostí. Nechybí módní výstřelky z Francie, Ukrajiny či Polska. Pěknou raritou je pak autíčko s motorem, do kterého se mohou děti posadit a nechat se vyfotografovat. Pozornosti člověku jistě neujde ani vysoké závodní kolo z roku 1880. „Pokud lidé chtějí, můžou si jízdu na tomto vyzkoušet. K tomu slouží speciální trenažér. Samozřejmě, je možné na něm jezdit i normálně venku. V takovém případě zájemce ale raději jistím,“ řekl sběratel. 

Předností muzea je, že funguje také jako mobilní. Lidé ho tak mohou potkat i v jiných městech, na regionálních trzích nebo slavnostech. „Velmi nás těší, že když nás lidé srovnávají s ostatními sbírkami kočárků a kol, hodnotí naše muzeum více jak kladně. Člověka potěší, když ví, že to co dělá má smysl a lidé to umějí ocenit,“ podotkla Denisa Počepická.