Jdi na obsah Jdi na menu
 

prebuz2.jpg

 

Oblast Přebuzi a Rolavy je rájem pro milovníky horské turistiky.

PŘEBUZ - Kdo jednou zavítá do Přebuzi (německy Frühbuss) a udělá si čas na prozkoumání jejího okolí, jistě si tento kout Sokolovska zamiluje. Především je to krásná a nenarušená horská příroda, co člověka chytne za srdce. Poznat ji můžeme pěšky, nebo na kole. Než sem ale turisté poprvé vyrazí, měli by se seznámit s tím, jak se v této přírodní pokladnici chovat. Ne všude je totiž dovoleno vstupovat.

Jedním z takových míst je národní přírodní rezervace Velké Jeřábí jezero, které je tvořeno horským rašeliništěm a porosty z klečí o rozloze 26,9 hektaru. Nachází se severním směrem asi dva kilometry od rozcestí u Červené hájenky v revíru Rolava. Rezervace volně přechází až do sousedního Německa.

Zvlášť chráněný je také Velký močál. Toto území na ploše 50 hektarů bylo v roce 1969 vyhlášené k ochraně horského rašeliniště s porosty kleče a význačnou květenou a zvířenou. V terénu je vyznačeno červeným pruhovým značením. Rašeliniště je téměř nedotčeno zásahy těžby, s výjimkou okraje. Zde se na vytěžené ploše – přibližně 0,5 hektaru, vytvořila řada vývojových přechodných stadií zarůstání, takže toto narušení nesnižuje hodnotu území. V celém prostoru není mimo jiné dovoleno sbírat nerosty a rostliny, odchytávat živočichy a vstupovat mimo cesty.
Samozřejmostí je také zákaz rozdělávání ohňů, rušení zvěře a odhazování odpadků. Na seznam zdejších chráněných území dále patří Malé Jeřábí jezero a přírodní památka Haar. Místem, které výletníci rádi navštěvují, je pak Rolavský rybník obklopený lesy a rašelinovými loukami.

  prebuz7.jpg

Pohled na klidnou hladinu Rolavského rybníka.

Dalším skvostem je přírodní památka Přebuzské vřesoviště. Zde je snahou ochránit území polopřirozených biotopů, které tvoří refugium pro vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů.
„Rozloha Přebuzského vřesoviště je 90 hektarů, což je poměrně velké území. Jedná se o jedinečný komplex, přechodových rašelinišť, vřesovišť a horských luk. A to všechno na odtěženém vrchovišti,“ pověděl Jiří Hejkal z kraslického odboru životního prostředí.
„Pro návštěvníky památky je nejzajímavější bříza zakrslá, což je drobný keř dvacet až padesát centimetrů vysoký. Má drobné lístky, asi centimetr široké. Co se týče jeho rozšíření, tak roste v Grónsku, severní a východní Evropě a také na horách ve střední Evropě. Tento chráněný druh roste v České republice jen v příhraničních horách - v Krušných horách, na Šumavě a Jizerských horách. Ještě je možné říci, že jde o příklad glaciálního reliktu, tedy pozůstatek velkého výskytu v dobách ledových,“ pokračoval ve vysvětlování Hejkal.
Ve zvodnělých příkopech s rašeliníky pak lze objevit masožravou rosnatku okrouhlolistou.

 prebuz5.jpg

Bříza zakrslá je drobný keř patřící mezi chráněné druhy.

V chráněném komplexu se vyskytují také vzácní živočichové, kteří jsou vázaní na vřes, rašelinu nebo na horské mokřady. Pro ptačí faunu otevřených ploch zdejších luk jsou charakteristickými druhy tetřívek obecný a linduška luční. Z ostatních živočichů byli na lokalitě zjištěni čolek horský a skokan hnědý.
„Zdejší tokaniště tetřívka obecného je posledním na Kraslicku. Další se nachází až na Božím Daru,“ podotkl Hejkal.
V mokřadech podél horních toků pak hnízdí středně velký pták bekasina otavní. „Od Přebuzského vřesoviště až po Chaloupky tu žije asi dvacet párů, což je třetina množství v celém Sasku,“ zmínil Hejkal.

Památky po těžbě

Není to však pouze příroda, co turisty do Přebuzi táhne. Oblast má totiž bohatou hornickou historii a po těžební éře zde zůstala řada památek. Kdo se touží vydat po jejich stopách, může vyrazit po naučné stezce. Její mapu s popisem lze najít na informační tabuli před radnicí v centru Přebuzi.
Naučná stezka nás nejprve zavede k Ritterově dolu. Na louce jistě nepřehlédneme báňskou stavbu vedle níž se rozprostírá bezpečnostní pásmo Rytířské jámy. Její profil je 4,1 krát 2,3 metru s hloubkou 120 metrů. Zcela zasypána byla v roce 1966. Cesta dále vede na Čertovu horu (Hartelsberg) s nejvyšším bodem 987,4 metru nad mořem. Odtud se dostaneme přes Panský důl k lokalitě, kde se jihovýchodně od Přebuzi nachází Hlavní jáma a zasypaný Důl Otto. Ten byl zlikvidován v roce 1969. Kolem Jitřní a Alžbětinské dědičné štoly se opět vracíme zpět do obydlené části města.

prebuz4.jpgZápadním směrem v revíru Rolava se dále nachází areál staré továrny a bývalého zajateckého tábora, který je posetý troskami budov a podzemními prostory. Je zde mnoho sklepů, šachet, studní a jímek. Některá místa jsou zčásti zatopená a lze v nich naměřit hladinu CO2. Důlní šachta dosahuje do hloubky zhruba 130 metrů.
Tato oblast je plná jam, kanálů a různých propadů po těžbě. Odborníci proto varují, před nerozvážným pohybem po zpustlém areálu cínového dolu, jehož obvod zabírá přibližně 1,5 kilometru.

Rolava

První zmínka o bývalé vesnici Rolava – Sauersack, se datuje k roku 1494. „V té době se tady rýžovníci cínu hádali o práva a místa na rýžování. Jejich spor došel tak daleko, že ho musel zvlášť řešit na soudu na hradě v Lokti. A právě díky záznamu ze soudu poprvé víme o existenci vesnice Sauersack,“ uvedl geolog a znalec historie Kraslicka Petr Rojík.
Hornická vesnice se časem rozrostla na obec. Kolem roku 1900 tady stálo přibližně 150 chalup a žilo přes tisíc obyvatel.  
Okolí Rolavy je poměrně hustě poddolováno a plné starých štol. Tou nejvýznamnější v přebuzském regionu je štola svaté Antonie. Dlouhá je 1460 metrů a vede kolmo do kopce od zříceného portálu na Rolavě až do lesů cínového revíru. Své zastoupení tady mají i drahé kameny. Geologové mluví například o jaspisu. Opomenout nelze ani žulu, na které tato krajina doslova stojí.

Lidové stavitelství

Přebuz, jako nejvýše položené město na Sokolovsku, se může pochlubit také charakteristickou architekturou.  
Příkladem je venkovský dům č. 46 (původně č. 72), který je kulturní památkou. Jedná se o bývalý zájezdní hostinec - jeden z nejstarších objektů lidového stavitelství v západní části Krušnohoří pocházející z poloviny 18. století. Unikátně se zde dochovaly historické konstrukce objektu včetně výplňových prvků. Je postaven na pozůstatku domu z přelomu renesance a baroka, tedy z období 16. až 17. století. Další památkou ve městě je kostel sv. Bartoloměje.

 prebuz1.jpg

Venkovský dům č. 46 je kulturní památkou. Nachází se v Přebuzi u silnice směrem na Rolavu.

  

Přebuz na mapě naleznete ZDE.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Okolí Přebuzi a Rolavy