Jdi na obsah Jdi na menu
 

na-kole2m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Královském Poříčí navštivte statek Bernard.

SOKOLOVSKO – Podniknout příjemný výlet na kole a přitom poznat zajímavé památky a přírodní unikáty. To slibuje trasa ze Sokolova, přes Královské Poříčí, Loket a dál na Svatošské skály. Jelikož převážná část cesty vede podél řeky Ohře, lze jízdu považovat za nepříliš náročnou. Délka je přibližně 16 kilometrů. Když ještě přidáme zajížďku na statek Bernard na okraji Královského Poříčí, dostaneme se na nějakých  18 kilometrů. Kdo má rád hezkou přírodu a poetická zákoutí, jistě nebude z této výpravy zklamán.

Od vlakového nádraží v Sokolově se výletník vydá směrem do Královského Poříčí po vybudované cyklostezce podél řeky. Po zdolání zhruba 2,5 kilometru  přijedeme do dolní části obce, kde se nachází jeden z nejhodnotnějších vesnických celků na Sokolovsku. Protože si podržel tradiční charakter s patrovými statky obrácenými štíty do návsi, bylo Královské Poříčí vyhlášeno za vesnickou památkovou zónu. Za zmínku stojí také raně gotický kostel sv. Kunhuty  nebo zámeček, kde dnes sídlí obecní úřad s knihovnou.

Po hlavní silnici je možné došlapat do horní části obce, kde je odbočka k hrázděnému statku Bernard. Ten se během několika let stal oblíbeným turistickým centrem. Je zde celá řada řemeslných dílen, naučné centrum řeky Ohře, prohlídkový okruh a spousta dalších lákadel. Kdo chce může tu klidně strávit hodiny a vůbec to nebude promarněný čas.

Trocha historie: Hospodářský dvůr byl vybudován v tradičním chebském stylu hrázděných staveb v sousedství zrušeného dolu Bernard roku 1922. Stavebně sevřený komplex budov zahrnoval vedle   obytných a správních objektů ještě stáje pro koně a dobytek, kůlny na stroje a nářadí, stodoly, mlékárnu a kurníky.

Ze statku se opět vrátíme do centra obce, odkud přijedeme zpět do dolní části Královského Poříčí. Tady je možné se znovu napojit na cyklostezku u řeky. Směrová šipka jasně ukazuje další cíl – hradní město Loket. Pokud je sezóna, lze zahlédnout vodáky, kterých bývá na Ohři pokaždé dost. Rušno je také v korunách stromů. V blízkosti řeky se vzácně vyskytuje datel černý či volavka popelavá. Okolí vody je též domovem ledňáčka a čápa říčního.
 
Tip na odbočku: Cestou do Lokte cyklisté narazí na most přes řeku, kudy vede odbočka ke Starému Sedlu. Na druhém břehu, po pár krocích, je vidět vstup do dědičné štoly sv. Jana Křtitele – technické kulturní památky. Štola je jedním ze zařízení sloužící k odvedení důlních vod z původního hnědouhelného dolu Michal. Založena byla Johanem Davidem Starckem v letech 1815 – 1816. Její délka je 950 metrů. Štola je dnes nefunkční a z důvodu bezpečnosti pro veřejnost uzavřená.

na-kole6m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dědičná štola sv. Jana Křtitele je zajímavou technickou kulturní památkou.

Asi po sedmi kilometrech od Královského Poříčí se objevuje další nádherná památka - kamenný královský hrad Loket. Tyčí se vysoko na skále a nutí k sesednutí z kola, aby se člověk pokochal touto jedinečnou scénou. Jeho krásou se nechávají opájet turisté z celého svět. Hrad je celoročně otevřený a navíc pravidelně láká na řadu tradičních akcí a slavností. Založený byl pravděpodobně někdy ve třetí čtvrtině dvanáctého století za panování krále Vladislava. Hrad byl od počátku častým místem pobytu českých panovníků a jejich rodin. Prostory také sloužily pro významná diplomatická jednání.

na-kole3m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na loketský hrad je krásný pohled ze všech stran.

Pokračovat dál z Lokte je možné buď podél vody a obkroužit město, nebo přejet od Goethova pomníku  rovnou k cyklostezce. Kdo si vybere o něco delší trasu podhradím, musí si dát pozor při přecházení kolejí u železničního tunelu. Značka to říká jasně – cyklisto, sesedni z kola. Je to kvůli bezpečnosti, aby člověk stačil zareagovat, pokud by se na trati objevil vlak. Dál se jede kolem výběhu s kozami a mezi zahrádkami. Tady si lze povšimnout malé vodní elektrárny z počátku dvacátého století. V šedesátých letech byla odstavena jako neperspektivní zdroj energie. V letech 2007 až 2009 se však dočkala kompletní rekonstrukce soukromou společností.

na-kole1-m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Značka říká jasně: Cyklisto, sesedni z kola.

I nadcházející úsek ke Svatošským skalám má co nabídnout. Úchvatný je například velký meandr Ohře pod vrchem Koule. Pozornost si zaslouží i samotná řeka. Ohře je totiž největším vodním tokem na území Karlovarského kraje. Pramení v SRN u města Weissenstadt na severním úpatí hory Schneeberrgu v nadmořské výšce 670 metrů nad mořem. Na území našeho kraje se řeka dostává u obce Pomezí a protéká Chebem, Sokolovem i Karlovými Vary. Ohře je spjaté s rybařením. V toku žije kapr a candát obecný, cejn velký, pstruh, štika či okoun. 

Další místní připomínkou, že oblast má bohatou hornickou historii, je středověká průzkumná štola u Vildenavy. Vedle uzamčeného vstupu je umístěná informační tabule, kde se čtenář dozví mnoho údajů o těžbě cínu v oblasti Poohří. Podobné cedule se objevují i jinde. Někdy popisují faunu, flóru nebo upozorňují na památky v blízkém okolí.


na-kole4m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Monumentální Svatošské skály.

Lokte je to ke Svatošským skalám asi 6,2 kilometru. Cílem jsou skalní útvary neobvyklých rozměrů. Tyčí se nad řekou, která se tu dostává na 375 metrů nad mořem. K tomuto poetickému místu se váže prastará pověst o Hansi Heilingovi a zkamenělém svatebním průvodu, vyprávěná v mnoha verzích. Po dřevěném houpacím mostě u Svatošských skal se dostaneme před výletní restaurace, kde je možné spočinout a načerpat síly na zpáteční cestu. Neznamená to však, že tady cesta musí bezpodmínečně skončit. Dál je možné vyrazit do Doubí u Karlových Varů, kde se cyklistům otevírají další možnosti. Třeba se vydat do Horního Slavkova.

pohlednice-svatoskym.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dobová pohlednice Svatošský skal.