Jdi na obsah Jdi na menu
 

pohled-na-doly2m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lom Jiří - v pozadí je vidět město Sokolov.

SOKOLOVSKO - Turistům projíždějících kolem Sokolova se z mnoha míst naskytuje pohled na dolová území. Jednu z vyhlídek lze objevit například na Pískovém vrchu poblíž Nového Sedla. Člověku se tu nabízí panoramatický pohled na lom Družba či hřebeny Krušných hor v pozadí. K veřejně přístupné vyhlídce Pískovec vede odbočka ze silnice od Královského Poříčí. Lom Družba leží v Sokolovské pánvi, která je ze severu a z jihu strmě omezena výraznými tektonickými liniemi. Pánev je vyplněna třetihorními uloženinami říčního, vulkanického a jezerního původu. Z informační tabule u vyhlídky lze dále vyčíst, že hnědé uhlí vzniklo v bažinatém prostředí při změlčení pánve. Je vyvinuto ve dvou horizontech – starší sloj Josef vznikla před asi 24 miliony let, mladší hnědouhelném souvrství se slojemi Antonín a Anežka před 22 miliony let.

Vidět těžební stroje lomu Jiří při práci je možné z různých směrů. Fotograf si je dobře zachytí třeba od silnice spojující Lomnici s Vintířovem. Ta kopíruje hranici  dolového území a těsně míjí hřbitov zaniklé obce Lipnice, která v minulosti musela těžbě uhlí ustoupit.

První zmínka o dobývání uhlí na Sokolovsku pochází z roku 1642. V 19. století se začalo uhlím topit v průmyslových závodech, mimo jiné ve sklárnách Dolním Rychnově a Novém Sedle, v minerálních závodech, v šamotce v Chodově a porcelánkách v okolí Karlových Varů. Koncem 2. světové války pracovalo na Sokolovsku 39 hlubinných a 15 povrchových dolů. Hlubinné doly se postupně uzavíraly a jejich funkci převzala těžba povrchová. Ta kulminovala v roce 1983, kdy bylo vydobyto téměř 23 milionů tun uhlí.

U Sokolova a sousední Svatavy se nachází zbytková jáma po povrchové těžbě hnědého uhlí dvou lomů Medardu a Libíku. Dnes tento prostor zaplavuje voda z nedaleké řeky Ohře. Vzniká tak velké jezero s příznačným názvem Medard. Vlastní proces zatápění započal již v druhé polovině roku 2008, kdy se přestalo s čerpáním vod z retenční nádrže tohoto lomu do úpravny důlních vod. V roce 2010 pak odstartovalo řízené napouštění s pravidelným monitoringem kvality vody. Plocha budoucího jezera by měla zabírat přibližně 500 ha. Délka nádrže bude asi 4 kilometry a šířka 1,5 kilometru.

pohled-na-doly1m.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napouštěné jezero Medard u Sokolova.

Také na Medard se člověk může podívat z několika stran. První vyhlídka je u Bukovan. Vede sem cesta od místního hřbitova. Auta na ní ale nesmějí. Stezka je navíc uzavřená závorou. To však nebrání tomu, aby se turista asi po pěti minutách chůze dostal k vyhlídkovému místu. Odtud je Medard jako na dlani.
Další podobnou vyhlídku má na opačné straně Habartov. Nachází se na okraji města u křižovatky silnic směrem na Sokolov a Krajkovou.
Trocha historie: Lom Libík zahájil těžbu uhlí již v roce 1872 po dokončení výstavby Buštěhradské dráhy, která znamenala zvýšení zájmu o využití uhlí z tohoto regionu. Jeho největší těžba byla 3,570 milionu tun uhlí v roce 1982. Povrchový lom Medard začal s dobýváním uhlí v roce 1920 a největší roční těžby dosáhl v roce 1983, tehdy to bylo 7,88 milionu tun uhlí.

Dalším bývalým lomem na Sokolovsku je Boden u Habartova. Dnes tu již nenalezneme žádná rypadla, ale naopak dvě jezera úhledně zasazená do rekultivovaného prostoru. Kolem nich vede bruslařský okruh Habartovská osmička. Celá dráha měří 2,3 kilometru. Šířka asfaltu je cca 3 metry. Obkroužit celou osmičku pak znamená zdolat 3,15 kilometru. Dráha je volně a zdarma přístupná. Areál je situován pod Lítovskou výsypkou a po levé straně silnice ve směru Habartov – Lítov. Na odbočku ke dráze upozorňuje směrovka. Pro auta je tu odstavná plocha. Dál je nutné jít pěšky nebo si nasadit brusle.

Rekultivovaný prostor výsypky Lítov a vytěženého lomu Boden zaujímá celkovou plochu 723 hektarů. Nadmořská výška terénu původně činila 450 až 540 metrů. Nyní po nasypání se zvýšila až na 570 metr. I na první pohle devastovaná krajina má mnohé zajímavosti. Proto byl jihozápadní výběžek Lítovské výsypky zařazen mezi významné lokality Česko-bavorského geoparku.

Koho tato tématika zajímá, může si projít naučnou stezku. Výchozím bodem je parkoviště v Chlumu Svaté Maří, poblíž hlavní silnice.
Podobně zajímavá je též Velká podkrušnohorská výsypka u Lomnice. Tato je dlouhá 8,5 kilometru a 2 - 2,5 kilometru široká.

Při budování výsypky je jedním z nejvýznamnějších problémů její stabilita. Po nasypání je materiál výsypky nakypřený. Postupně si sedá a může se dát i do pohybu. Menší skluzy a sesuvy jsou běžná věc, velké mohou způsobit obrovské materiální škody. K největším pohybům nedochází hned po nasypání, ale spíše s odstupem více let, když se mění struktura materiálu uvnitř výsypky. Její stabilitu může ohrozit zejména zvodnění části hmoty. Tomu se dá zabránit odvedením vody tekoucí po původním povrchu mimo výsypku. 


 

Náhledy fotografií ze složky Jezero Medard u Sokolova