Jdi na obsah Jdi na menu
 

7. 8. 2021

deska2.jpg

Petr Rojík a starosta Kraslic Roman Kotilínek odkrývají pamětní desku.

Pamětní desku věnovanou statečné kraslické rodačce Gertrudě Steinlové (1922 – 2020), která za druhé světové války ukrývala a zachránila židovskou dívku Sarah Shlomi, odhalili dnes členové Spolku Němců a přátel německé kultury v ČR, místní skupiny Kraslice. Plaketu umístili na zeď v parku pod Nerudovou ulicí v Kraslicích. Rozšířili tak historii města o příběh hrdinky, o níž doposud v Kraslicích nikdo nevěděl. O příběh statečné ženy, která byla držitelkou Čestného titulu Spravedlivý mezi národy, což je nejvyšší vyznamenání, které izraelský stát může udělit lidem jiné než židovské národnosti.

„Když jsem vloni dostal dopis z Německa od doktorky Doris Katheder, zkoprněl jsem. Dopis totiž obsahoval zprávu o úmrtí paní Gertrud Steinl, rodačky z Kraslic. Nevím jak vy, ale já jsem o jedné ani druhé dámě nikdy předtím neslyšel. A teď se, milí Krasličáci, ukazuje, že máme hrdinku, jejíž příběh vydá za celovečerní film,“ prozradil Petr Rojík, předseda místní kraslické skupiny Spolku Němců a přátel německé kultury v ČR.

deska4.jpg

Anna Marie Rufer, Doris Katheder a Petr Rojík v kraslickém kostele.

Slavnostnímu odhalení pamětní desky v sobotu 7. 8. 2021 předcházelo setkání v kraslickém kostele Božího Těla, kam si mohli lidé přijít poslechnout vyprávění o životě Gertrudy Steinlové od pamětnic Doris Katheder a Anny Marie Rufer z Norimberka. Po úvodním setkání se program přesunul do nedalekého parku, kde Petr Rojík společně se starostou města Kraslice Romanem Kotilínkem odkryli pamětní desku. O její vysvěcení a požehnání se postaral páter Petr Fořt.

deska6.jpg

Pamětní desku vysvětil kraslický farář Petr Fořt.

Ceremoniálu se zúčastnil také předseda karlovarské židovské obce Pavel Rubín. „Hrdinství, které projevila paní Gertrud, je dle mého názoru ještě větší, než hrdinství, které projevili mnozí vojáci bojující na různých frontách. Říkám to z toho důvodu, že ti vojáci věděli, že jejich spolubojovník je nezradí. Toto ale nemohli vědět lidé, obzvláště německé národnosti, když někomu jako paní Gertrud pomáhali. Ti nemohli vědět, jestli je neudá třeba jejich soused, když na něco přijde. Proto si těchto lidí velice vážím,“ pronesl Pavel Rubín.

deska3.jpg

Krátce promluvil také předseda karlovarské židovské obce Pavel Rubín.

Na akci nechybělo mnoho místních patriotů. Byli mezi nimi například i manželé Dietzovi ze Spolku přátel města Kraslice, kteří Petru Rojíkovi doporučili, aby pamětní deska byla umístěna právě v parku pod Nerudovou ulicí. A to vedle pamětní desky připomínající osud židovské modlitebny vypleněné během takzvané Křišťálové noci 10. listopadu 1938.

deska7.jpg

Ceremoniálu se zájmem přihlíželo mnoho lidí.

Gertrud Steinl – hrdinka z Kraslic
Gertrud Steinl se narodila 17. března 1922 v Kraslicích. Byla dcerou obchodníka Antona Wenzela Steinla a Julie Steinl, rozené Fischer. Jako většina tehdejších obyvatel města byla rodina Steinlových německé národnosti a římsko-katolického vyznání.

Gertrud absolvovala německé státní reálné gymnázium v Kraslicích, jazykovou školu v Chotěšově a Německé obchodní akademie v Karlových Varech a pak v Praze, kde 23. června 1942 složila maturitní zkoušku. Podala si přihlášku ke studiu ekonomie, ale místo studia ji Říšská pracovní služba povolala k pracovnímu nasazení.

Gertrud nastoupila 1. listopadu 1942 do ropné a plynařské společnosti Karpathenöl ve městě Stryj, které se nacházelo v Němci obsazeném polském území v Karpatech (nyní je Stryj součástí Ukrajiny.) Pracovala tam jako obchodní asistentka do 31. 5. 1944. V drsném prostředí měla na starost správu, personál, kuchyni, sklad, vozový park a daču (firemní venkovské sídlo) u maďarských hranic. V souvislosti s pohybem válečné fronty se vrátila do Kraslic. Pracovala zde od 1. 9. 1944 do začátku dubna 1946 v pobočce AEG Apparatefabriken Treptow jako sekretářka technického ředitele. Tato firma vyráběla zápalná zařízení pro zbraně V2.

V dubnu 1946 byla Gertrud při odsunu Němců vykázána z rodiště v Kraslicích a vyhnána do americké zóny v Německu. Po získání trvalého bydliště v Norimberku pracovala jako stenotypistka v zahraničním oddělení Mezinárodního vojenského tribunálu. Od ledna 1949 pokračovala ve stejné práci pro Board of Review, OMGUS. Poté se stala zástupkyni jednatelky a zůstala jí i v nástupnické organizaci U. S. Court od Restitution Appeals (1. 6. 1949 - 6. 8. 1955). Později zastupovala jednatele senátu Nejvyššího odvolacího soudu v Norimberku (7. 8. 1955 -  1. 11. 1961). Před odchodem do důchodu pracovala v komunální politice. Zemřela 16. 3. 2020 v Norimberku ve věku 98 let.

deska5.jpg

Pamětní deska je umístěná v parku pod Nerudovou ulicí v Kraslicích.

Svědectví zachráněné Sarah Shlomi
Sarah Shlomi (nar. 1924), rodným jménem Stella Fröhlich, byla Židovka z polského (nyní ukrajinského) Lvova. Před vznikem ghetta uprchla do měst Sambir a Stryj, kde se skrývala pod falešným jménem. Přežila jako jediná z vyvražděné rodiny. Gertrud Steinl ji přijala do práce v rafinérii a stala se její nadřízenou. Také jednání Gertrud k ostatním dělníkům bylo mimořádně lidské. Sarah se Gertrud svěřila, že je Židovka, a ta jí pomohla obstarat úkryt a falešné dokumenty znějící na jméno Jadwiga Kamianka. Později se Gertrud podařilo propašovat Sarah/Stellu/Jadwigu při dobrodružné cestě vojenským vlakem do Berlína a následně k rodičům do Kraslic. Z opatrnosti jim neřekla, že přiváží Židovku, ač to časem sami vytušili. Rodiče přijali Sarah domů jako služebnou a chovali se k ní tak dobře, „jako by byla jejich vlastní dcera“. Po zákazu zaměstnávat služebné nastoupila Sarah/Stella/Jadwiga do jedné kraslické továrny, ale mohla dál bydlet u Steinlů.

Sarah měla v Polsku partnera Chaima, který zůstal do konce války ve Stryji pod falešným jménem a neodhalen, ale několikrát vycestoval i do Kraslic. Sarah se po válce za Chaima provdala a přijala jeho příjmení Shlomi. Manželé se přestěhovali do Tel Avivu v Izraeli, ale zůstali v úzkém spojení s Gertrud Steinl až do roku 2014, kdy oba zemřeli.

Sarah/Stella/Jadwiga, která přišla do Kraslic v květnu 1944 jako polská emigrantka, vypověděla před izraelskými úřady: „Ačkoliv jsem jako tehdejší Polka dostávala zmenšený příděl potravinových lístků, směla jsem od prvního dne jíst u společného rodinného stolu. Musím říci, že mě přijali jako vlastní dceru. Během mé nemoci se o mě paní Steinl obětavě starala. Přišla jsem do Kraslic nemocná, úplně vyčerpaná a zcela bez prostředků. Při mém odchodu z Kraslic jsem byla dobře živená, velmi dobře oblečená a dokonce mi paní Steinl dala svatební výbavu. Manželé Steinlovi měli kvůli mému přijetí do rodiny často nepříjemnosti a velké spory s příslušnými politickými místy, ale vždy se jim podařilo ochránit mě před zásahy nacistických orgánů.“ O Gertrud vypověděla: „Paní Steinl mi nesčíslněkrát pomohla a stála při mně v nebezpečných situacích, aniž za to někdy dostala protislužbu nebo něco požadovala. Pomáhala i jiným Židům v nouzových situacích.“

Oznámení Velvyslanectví Státu Izrael
Yad Vashem, izraelský úřad pro zvěčnění památky mučedníků a hrdinů v Jeruzalémě, zařadil Gertrud Steinl 4. 9. 1979 do Soupisu spravedlivých mezi národy pod č. 1618. Čestný titul Spravedlivý mezi národy je nejvyšší vyznamenání, které izraelský stát může udělit lidem jiné než židovské národnosti. Z pověření Yad Vashem vyznamenal velvyslanec Státu Izrael Yohanan Meroz 22. října 1980 v Bonnu medailí a čestným uznáním ty Němce, kteří v nelidských dobách pomohli s nasazením života židovským občanům.
Ve zdůvodnění se píše: „Gertrud Steinl, sudetská Němka, pracovala jako mistrová v Karpaten-Oel AG v polském městě Stryj. Její vztah k zaměstnancům byl laskavý a lidský. Když se jí jedna z jejích údajně polských zaměstnankyň svěřila, že je Židovka, Steinl se o ni postarala a podstoupila veškerou námahu, aby jí našla úkryt. Přivedla tuto pracovnici – Sarah Shlomi, rozenou Fröhlich – ke svým rodičům do Kraslic, ale neprozradila jim její židovský původ. Shlomi u nich zůstala ... do konce války. Pracovala nejprve jako služebná v domácnosti a později v muniční továrně.“

Podle starého židovského přísloví „kdo zachrání lidský život, zachrání celý svět“ byly co nejdůkladněji prověřeny došlé návrhy a doporučení pro Yad Vashem. Mezi přibližně 1 500 lidmi, kteří dosud obdrželi titul Spravedlivý mezi národy, je více než 100 Němců. Všichni, kteří obdrželi toto vyznamenání, mají právo vysadit strom v Aleji spravedlivých v Jeruzalémě.

Co o sobě prozradila sama Gertrud Steinl?
„Bylo zapotřebí dávky nebojácnosti a odvahy. Jen tak to bylo možné...Někdy jsem byla překvapena sama sebou, ale až dodatečně...Necítila jsem se být hrdinkou, i když jsem jí byla...Jsem jako kaktus, navenek bodlinatá, ale uvnitř měkká.“

V roce 2019 obdržela Gertrud Steinl německé státní vyznamenání - Spolkový kříž za zásluhy se stuhou, od tajemnice státní kultury Anny Stolz a primátora Norimberku Ulricha Maly.

deska8.jpg

Gertrud Steinl ve společnosti Anny Stolz a Ulricha Maly.

Životopisné údaje o Gertrud Steinlové sestavil Petr Rojík na základě těchto dokumentů: vlastní životopis G.S., pořízený v Norimberku 20. října 1961, svědectví zachráněné Židovky Sarah Shlomi, YadVashem: Soupis spravedlivých mezi národy, oznámení Velvyslanectví Státu Izrael 22. 10. 1980, interview s G. Steinl, vedené Doris Katheder a Annemarie Rufer 6. 3. 2013.