Jdi na obsah Jdi na menu
 

 kladska1.jpg

  Dům přírody se nachází v sousedství Loveckého zámečku Kladská.

SLAVKOVSKÝ LES – Slavnostního otevření se dočkal Dům přírody Slavkovského lesa v Kladské na Chebsku. Jeho náplní je přibližovat poutavou formou krásy zdejší přírody. Lidé zde mohou spatřit celkem čtyři expozice, které představují nejvýznamnější a nejcennější místa CHKO Slavkovský les – minerální prameny, rašeliniště, hadce, mokřady a lesy. Provoz Domu přírody startuje o letních prázdninách. Návštěvníky tu bude provázet jelen evropský, typický obyvatel zdejších lesů. Za zmínku také stojí, že projekt je společným dílem státního podniku Lesy České republiky a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Jsme rádi, že Dům přírody sídlí v objektu Lesů ČR. Cílem tohoto zařízení je prezentovat široké veřejnosti nejmodernějšími formami dochované přírodní a kulturní hodnoty Slavkovského lesa i práci těch, kdo o tyto hodnoty pečují. Stavební úpravy objektu jsme financovali z vlastních prostředků a současně budeme provozovatelem objektu,“ říká ekonomický ředitel Lesů ČR Michal Gaube. „Cílem programu dům přírody, který jsme připravili, je vybudovat po vzoru jiných evropských států ve vybraných chráněných územích síť návštěvnických středisek. Značka chráněné krajinné oblasti přitahuje turisty, kteří napomáhají šetrnému rozvoji místních obcí. Domy přírody, stejně třeba jako naučné stezky či ptačí pozorovatelny návštěvníkům pomohou lépe poznat zdejší přírodu, což je jeden z předpokladů její lepší ochrany,“ vysvětluje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.  

Otevíraný Dům přírody v Kladské není prvním dílem, které vzniklo za spolupráce Lesů ČR a AOPK ČR. Již před třemi lety došlo k otevření dva kilometry dlouhé, zrenovované a rozšířené naučné stezky Kladská. Tato stezka návštěvníky již od roku 1977 seznamuje s půvabným prostředím národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kterou ročně navštíví až 60 tisíc lidí. Těm od června 2010 slouží další část chodníčku s můstky, vyhlídkový altán a odpočinkové zastávky s lavičkami a informačními tabulemi. Úprava stezky proběhla v úzké spolupráci obou institucí. Stezku kromě pískových cest, můstkových chodníků nebo 14 informačních tabulí tvoří i pískoviště pro děti, sluneční hodiny a také multimediální tabule.

kladska3.jpg

  Naučná stezka Kladská provádí výletníky unikátní přírodní rezervací.

Během slavnostního otevření Domu přírody dostali zástupci regionu diplomy o zapsání mokřadu Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa na prestižní seznam mokřadů mezinárodního významu Ramsarské úmluvy. Mokřady Slavkovského lesa tak patří mezi nejvýznamnější mokřady světa. Dostaly se do vybrané společnosti jedinečných přírodních klenotů, jakými jsou třeba jezero Titicaca, mokřady Amazonie, atlantské pobřeží Ohňové země či dunajská delta. 

„Takových míst jako jsou Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, je ve střední Evropě opravdu málo. Zapsání mokřadu na tento seznam je nejen oceněním jedinečných kvalit, ale i závazkem – měli bychom o toto jedinečné území také dobře pečovat. Právě proto dostávají diplom všichni, kdo se na péči o toto cenné území podílejí,“ vysvětluje Pelc. Na seznamu Ramsarské úmluvy je v současné době evidováno 2 062 lokalit, z České republiky celkem čtrnáct. 

 kladska4.jpg

 Přírodní rezervaci Kladské rašeliny ročně navštíví desítky tisíc lidí.

Pramenné vývěry rašeliniště Slavkovského lesa se rozprostírají na území o celkové výměře 3 200 ha. Jejich výjimečnost spočívá ve výskytu minerálních pramenů, a to převážně železitých kyselek a celé široké škály dalších typů mokřadů - slatinišť, pramenišť, slatinných luk, přechodových rašelinišť, pcháčových a bezkolencových luk, mokřadních vrbin a podmáčených smrčin. Jsou také domovem řady rostlinných a živočišných druhů, zdrojem pitné vody a jedním ze dvou hlavních regulátorů vodního režimu celé oblasti. 

Mokřadů v celém světě výrazně ubývá a přitom mají mimořádný význam – zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. I česká krajina se vody v posledním století zbavuje: trubkovou drenáží je odvodněna nejméně čtvrtina zemědělské půdy. Celková délka toků byla zkrácena o třetinu. Krajina vysychá, voda rychleji odtéká a zvyšuje se riziko povodní.