Jdi na obsah Jdi na menu
 

23. 12. 2020

obchvat1.jpg

S úplným dokončením stavby se počítá v srpnu 2021. Foto: KÚKK

Karlovarský kraj završil jednu z největších investičních akcí v oblasti dopravy - výstavbu silničního obchvatu Mariánských Lázní na Chebsku. Obchvat by měl přinést výrazné zklidnění dopravy nejen v samotném lázeňském městě, ale i ve Velké Hleďsebi. Celkové stavební náklady projektu činí cca 266,7 milionu korun, z toho je předpokládaná výše dotace z IROP cca 135,5 milionu korun, příspěvek ze státního rozpočtu činí cca 8 milionů korun. Zbývající náklady ve výši cca 123,2 milionu korun budou kryty schváleným úvěrem a následně hrazeny z rozpočtu Karlovarského kraje.

Stavbu řídila Krajská správa a údržba silnic, která se musela mimo jiné vypořádat s potřebnými zábory soukromých pozemků, a následně celý postup zkomplikovaly církevní restituce. Harmonogram stavebních prací navíc bylo nutné sladit se stavbou obchvatu obcí Trstěnice a Drmoul, jejž zprovoznilo Ředitelství silnic a dálnic v tomto roce a na který je obchvat Mariánských Lázní u Drmoulu napojen.

Dokončení stavby obchvatu by mělo přinést úlevu pro provoz v Mariánských Lázních, které zatěžovala tranzitní doprava. Ve městě i jeho okolí se nyní bude jezdit mnohem bezpečněji a plynuleji. Obchvat se povedlo zprovoznit 32 měsíců od zahájení prací a otevřít jej pro běžnou dopravu. S úplným dokončením a předáním stavby včetně úprav zeleně se počítá v srpnu 2021.

Začátek trasy obchvatu v délce 2,4 km je navržen v místě stávající křižovatky se silnicí III/2114 u Mariánských Lázní. V rámci stavby byla tato křižovatka rekonstruována na okružní křižovatku. Dále trasa překračuje údolí Kosového potoka a podchází stávající železniční trať ve směru Plzeň – Cheb. Následně silnice pokračuje lesním komplexem jižně od koupaliště Lido, po zemědělsky využívaných pozemcích až ke stykové křižovatce Drmoul, kde je napojena na novou trasu silnice I/21. Celkově projekt obsahuje 21 samostatných stavebních objektů, včetně vyvolaných přeložek inženýrských sítí, norných stěn a přeložek stávajících lesních a polních cest. Zajímavostí je 142 metrů dlouhá mostní estakáda přes biokoridor Kosího potoka, na kterou navazuje podjezd pod železniční tratí.