Duchovní otec Krimifestu Jaroslav Kopic. Foto: Ivana Sarkányová
CHODOV - Festivalovým městem, kde to žije nejen filmem, hudbou a sportem, se stane zhruba na deset červnových dnů Chodov. Už 13. června zde totiž začíná 14. ročník dnes již tradiční přehlídky filmů s detektivní zápletkou a napínavých thrillerů Krimifest 2014. Celá akce se letos zčásti ponese v duchu filmů legendárního a světoznámého režiséra Miloše Formana.
„Tento ročník chceme věnovat jeho životu a dílu,“ řekl chodovský rodák a zakladatel Krimifestu Jaroslav Kopic. Promítat se bude na dvou scénách. Jednou z nich je kino v Malém sále v Kulturním a společenském středisku (KASS), druhá si v průběhu akce odbude premiéru. „Letní kinematograf bude promítat na plochu boční stěny Velkého sálu KASSu,“ prozradil jednatel KASSu Jiří Spěváček.
Pořadatelé festival i tentokrát doplnili bohatým doprovodným programem, kde si jistě každý přijde na své. „Pokaždé se snažíme pro lidi připravit nějaký bonbónek, letos to bude koncert skvělého Čechomoru v kostele svatého Vavřince,“ láká návštěvníky starosta Chodova Josef Hora. Dalším hudebním skvostem je swingový koncert, kde zazní hity Franka Sinatry.
Součástí filmové přehlídky bude také vernisáž výstavy Klause Hirsche, divadelní představení pro děti, den otevřených dveří městského záchranného systému či ekumenická bohoslužba Křesťanské policejní asociace. „Nad festivalem kromě Chodova převzal záštitu také policejní prezident Tomáš Tuhý a nad sportovní částí akce česká sportovní gymnastka a mnohonásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská,“ doplnil Jaroslav Kopic.
Rozhovor s Jaroslavem Kopicem, zakladatelem festivalu a chodovským rodákem:
Jste duchovním otcem Krimifestu. Co vás přivedlo na myšlenku tento podnik pořádat a kdy to bylo?
Na to existuje za čtrnáct let čtrnáct odpovědí. A všechny jsou pravdivé. Třeba, že jsem si pořídil synáčka, když mi dvě báječné dcery poněkud odrostly. Nebo že jsem byl vždycky pořadatelský skoro fanatik, a že poté, co jsem jako malý kluk uspořádal v Chodově ve Dvořákově ulici Závod míru, Letní olympijské hry a atletické MS, nenapadlo mě ve věku rovných padesáti let začít s organizováním ničeho menšího, než čím může být Mezinárodní filmový festival. Když už je v naší zemi zažitá konkurence v Karlových Varech, s níž stojí za to jaksi popasovati se. Vedle toho všeho je ovšem letošní nejpravdivější odpovědí skutečnost, že jsem si v ministerském pracovním poměru záhy uvědomil, jak málo se toho přes určené státní instituce a všeliké kanceláře pro vysvětlení pojmu prevence kriminality a pro naplňování toho potřebného tématu mezi lidmi, občany, vezmi to čert i voliči, dělá. Až to v roce 2000 vyvrcholilo přípravou prvního ročníku Krimifestu.
Víte o nějaké podobné akci v Česku nebo je Krimifest ojedinělou záležitostí?
Od samotného začátku jsem měl jasno, že se v České republice něco podobného nepodniká. A dodnes nevím ani o žádné podobné filmové přehlídce nikde ve světě. Takže už jenom jako festival filmů s detektivní či kriminální zápletkou jsme unikátní, zatímco festivalů podobných tomu ve Varech je po světě na tucet. Jinými slovy se Chodov, z tohoto jedinečného pohledu, každým rokem stává na deset dní metropolí světové filmové detektivky. Samozřejmě s pěknou řádkou dalších programů pro ty, co z nějakých důvodů, jak je rok dlouhý, na chození do biografu obvykle chuť nedostávají.
Kdy a kde byl první ročník?
Jak bylo před chvilkou řečeno, poprvé jsme produkovali kulturně společenské balábile v roce 2001 a to v Havlíčkově Brodě, uprostřed republiky. Měl jsem ambice, a mám víceméně pořád, startovat ze srdce státu formou především zábavného festivalu něco jako zdravou nákazu slušného chování mezi občany, uznávání zákona a spravedlnosti každým z nás, předcházení zločinnosti všude po krásných našich vlastech českých, moravských, slezských. Možná stojí za zmínku, že už tenkrát jsem měl rozjednaný koncert tehdy nastupujícího Čechomoru, osud tomu ale nechtěl a podmanivá, řekl bych, až vlastenecká kapela naší extraligové hudební scény vystoupí v Chodově v neděli 15. června 2014. A komorně ve svatém Vavřinečku. Musím přiznat, že řada plánovaných festivalových kroků nepostupuje, do života veřejného, zrovna nejrychleji.
Co Vás přivedlo až do Chodova?
Holá pravda je, že pan starosta, a že stará láska nerezaví. Na Vysočině jsme vedle Havlíčkova Brodu současně zkoušeli Velké Meziříčí, Pelhřimov, ale nikde nápad, moderněji pojmenováno projekt, v kouzelných dobách překotného podnikání a všelikých festivalů kolem nejlepšího guláše na zemi této vlastně nebrali za vlastní, za neopakovatelnou propagaci, ne-li přímo vnitrostátní zásluhu, i nehynoucí slávu. A protože mě vrstevník a spolu potomek zdejších starousedlíků, a dnes dokonce něco jako jenom o trošku starší bráška Pepík Hora, neúnavně přesvědčoval, že Chodov taky nemá daleko do centra České republiky, a že má navíc blíž než Brod k centru Evropy, přesídlil před šesti roky Krimifest, takový dosud Popeláček mezi velkofestivaly filmů nejrůznějšího zaměření, do Chodova. Vrátil jsem se do kulis milovaného dětství, sportovních, zejména fotbalových úspěchů a kamarádství, a shledávám nadšeně, že po nějakém rezavění vskutku nikde žádné stopy.
Už víte, jak bude vypadat, co se týče skladby filmů, příští ročník?
Dobrá otázka. Vždycky už dlouho předtím, než vůbec proběhne ročník, vydání Krimifestu, právě probíhajícího roku, straší mi v hlavě rok následující. Netoliko přes sestavu filmových kousků. Mám proto delší dobu hodně hotovou představu o polojubilejním roce 15. Protože se bude všude připomínat větší výročí konce Druhé světové války, rád bych zahrál návštěvníkům filmy Je třeba zabít Sekala a Stíny horkého léta. K úplné spokojenosti okamžitě postrádám osobní účast velkého scenáristy Jiřího Křižana, s nímž jsem se znal od startu mé novinářské dráhy v MF, a který bohužel několik málo let není mezi námi. Jako veledůležitý, neustále v metafoře aktuální, je pro mě snímek Vyšší princip, který doufám rovněž získáme, nejspíš z Národního filmového archivu, k festivalové projekci. Rád bych přinesl výtvarnou výstavu velekněze kresby, pohádek a vtipu Adolfa Borna. Do kostela ke koncertu třeba duo Svěrák – Uhlíř, a Cimrmany se Ztrátou třídní knihy do divadelního sálu. A Jaroslava Rudiše s autogramiádou a filmem Alois Nebel. A nějakou vážnou hudbu, třeba film Ve stínu Beethovena. A – něco musím nechat jako překvapení. Třeba herce Jardu Hanzlíka nebo golfový turnaj pro nezasvěcené ...
A jaké plány máte s festivalem do budoucna?
Začal jsem vyjednávat s Policejním prezídiem, protože bych rád vedle filmové přehlídky přišel i se zajímavější prezentací policistů, postupně jejich nejvýznamnějších útvarů, specialistů před festivalovou, nejen chodovskou veřejností. Taky mi zazvonil v myslivně pojem Akademie Krimifestu, neboli diskusní setkávání po přemýšlení chtivé mládeže, studentů, ale třeba i akčních seniorů, s významnými osobnostmi na téma smyslu, i stylu, současného života, předpokládatelného vývoje života na zemi atd. Dávno jsem toužil po besídce s panem Tomášem Halíkem, s mohutným myslitelem Václavem Cílkem, nebo se spisovatelem Haruki Murakamim, s režisérkou Helenou Třeštíkovou a mnoha jinými. Nejen pro sešlost s podobnými mistry myšlenek a vědomí vážným společenských souvislostí bych rád našel mladší spolutvůrce, nastupující organizátory budoucích Krimifestů. A něco se snad pomalu začíná vrbit, nezakřikněme to. S veškerými plány ovšem zásadně souvisí otázka prostředků, vypadá to, že zdaleka nikoliv vše lze realizovat bez honorářů a jinak amatérsky. Takže odpověď, jedno či dvouslovná, by mohla znít zprofesionalizovat akci! A najít zdroje!
Který ročník byl podle Vás zatím nejpovedenější, na který rád vzpomínáte?
Tohle na mě nechtějte, to je pro mne, aniž bych něco zlehčoval, Sophiina volba. Všechna dosavadní dítka jsou má krev. A vždycky s nimi souvisí nějaký originál – písničkáři Pavel Dobeš či Jiří Dědeček, výstava fotek kolegy a obětavého chlapa Jirky Nováka, nonstop promítání příhod nezničitelně hrdinného agenta Bonda, barokní detektivka v hudebním šatu aneb Don Giovanni, policejní koně a psi na mokré dlažbě, poprvé letní kino, kdysi autogramiáda žalobce Antla, každý koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR, koncert dětské cimbálovky Tajána... Ne to celé nikdy nedám!
Jak dlouho trvá příprava takového filmového festivalu?
Když jsem byl ještě denně činným redaktorem, nebylo asi týdne, abych si nezapisoval nějaký nápad do skladby programu, nějaký titul filmu nebo jiné příhodné zábavy. Dokonce jsem v Praze asi sedm let jednou měsíčně pod hlavičkou Krimifestu promítal filmy v sále Policejního muzea pro věrné a inspirující fanoušky. Myšlenky takzvaně pro tento rok jsem měl na několik let dopředu. No a teď sázím na zahradě rajčata a vím, že bych rád nakomponoval jeden celý ročník kupříkladu s westerny, což bývají, stejně jako detektivka, taky pohádky pro dospělé, s nějakými darebáky a s neohroženým ochráncem slabších, což leckdy bývá, abych neutíkal od naší současnosti, i sám zákon. Svým způsobem chystám jedno vydání minimálně jeden rok. Tedy bezmála, v hlavě, nepřetržitě.
Jste na to sám nebo máte nějaký osvědčený tým spolupracovníků?
Ani omylem jsem u toho nebyl a nejsem samojediný. Bez inženýra Hory, bez radnice, by to v Chodově naprosto nepřicházelo v úvahu. Dobrou duší, něco jako výkonným prezidentem, tady býval Mário Hanáček. V posledním čase je základním organizačním článkem, víc než festivalovým šéfem, Jirka Spěváček z Kulturního a společenského střediska. A zraje každým dalším rokem, a věřím, že se mu už brzy dostane širokorozchodného, i zahraničního, uznání.
Festival kromě zábavy má také preventivní charakter. Jsou za ta léta vidět v tomto ohledu nějaké pozitivní výsledky?
Zatím nedokážu tvrdit, že se pod naším osvětovým vlivem stalo módou sezony džentlmenství, rozsévání nekonečného dobra a výpomocí lidem v tísni kolem nás ze strany stále houstnoucích zástupů. Věřím ale, že jsme naučili nejen milé Chodovské, řekl bych symbolicky, přicházet opakovaně do městského kostela. Že místní kulturní houf zesiluje, a že radost z krimifestových nabídek zábavy, i věhlas našeho snažení předcházet zlu, nejrozmanitějším úrazům, jedovým závislostem a dalším neřádnostem bude jenom vzkvétat.