Michael Rund listuje knihou - výjevy ze života horníků jsou plné barev.
SOKOLOVSKO - Temné a pochmurné motivy, ale i náměty prozářené sluncem a barvami, vstupovaly do obrazů akademického malíře Davida Fiedmanna (1893 - 1980). O jeho životě a tvorbě nyní promlouvá trojjazyčná publikace autorů Jitky Chmelíkové Mlsové, jeho dcery Miriam Friedman Morris a ředitele sokolovského muzea Michaela Runda. Ti čtenářům předkládají tvorbu významného umělce, který v letech 1946 a 1947 tvořil na Sokolovsku a zde výtvarně zachytil místa dnes již dávno odvanutá časem. Než se však tento rodák z moravské Ostravy do našeho regionu dostal, stihly ho kruté životní tragédie. Válka mu vzala jeho nejbližší. Manželka i dcera zahynuly v plynové komoře v Osvětimi. Také on byl deportován do koncentračního tábora, zažil brutalitu lágrů a později i nelidskou trýzeň pochodu smrti. To vše po válce vtiskl do svých obrazů. A právě jejich přehled přináší knižní novinka Malíř David Friedmann – svědek holocaustu.
„Čtenář se v knize dozví, kdo to byl David Friedmann a co ho vlastně přivedlo na Sokolovsko. Narodil se v Ostravě, dlouhodobě bydlel v Berlíně a následně se v roce 1938 se dostal do Prahy, odkud je pak společně s manželkou a dcerou deportován prvním transportem Židů do velkého ghetta v Lodži. Zde panovaly otřesné životní podmínky. Lidé trpěli hladem, nemocemi a byli nuceni snášet nelítostnou brutalitu nacistů,“ začal vyprávět Michael Rund s očima zabořenýma do knihy. Pozvolna listuje publikací a krátkými vsuvkami komentuje jednotlivé fotografie, kresby a malby. Mnohdy ani není třeba slov. Umělcův prožitek je totiž cítit okamžitě, na první pohled. „Během likvidace ghetta v srpnu 1944 byl Friedmann od své rodiny oddělen. Manželka s dcerou byly odvezeny do Osvětimi, kde zahynuly. On sám byl vsazen do jiného transportu do koncentračního tábora Osvětim – Březinka a odtud do pobočného tábora Hlivice I. Přežil pochod smrti do pobočného tábora Blechhammer, kde ho 25. ledna zachránila Rudá armáda,“ začetl se do textu Rund. „Všechna ta trýzeň, na něj hodně zapůsobila. Samozřejmě nejvíce ho zasáhla ztráta nejbližší rodiny. Naléhavě proto cítil nutnost zobrazit v kresbách a obrazech, co všechno prožil,“ vysvětlil umělcovy pohnutky Rund.
První výstavy obrazů zobrazující holocaust se konaly v Českém Dubu, Praze a na Sokolovsku v oblasti bývalých Sudet. V pohraničí, kde stále žilo německé obyvatelstvo, byla účast Němců na výstavách povinná. Dokazují to vyhlášky například z Kraslic, Kynšperka nad Ohří, Sokolova a Chlumu Svaté Maří, které výslovně upozorňují, že kdo se nedostaví, neobdrží potravinové lístky.
Od tmavé a černé tématiky se chtěl Friedmann později odpoutat, proto hledal zcela nové motivy. Nakonec je objevil při malování zátiší a krajiny. „Tyto obrazy jsou již hodně prostoupené barvami, byť maloval třeba výjevy ze života horníků. Pro nás je nesmírně zajímavé, že některé malby zachycují místa, která v současnosti již prakticky neexistují. Vznikaly totiž v lokalitě, kde se dnes rozprostírá jezero Medard. Významné jsou pro nás třeba krajinomalby, kde jsou vidět staré Bukovany nebo Habartov,“ poznamenal ředitel muzea.
Kniha je koncipovaná jako katalog stálé výstavy a vyšla za finanční podpory Karlovarského kraje a Nadačního fondu obětem holocaustu. „Část nákladu budeme distribuovat do škol, kde poslouží jako pomůcka při výuce o holocaustu. Pro žáky bude určený také doprovodný program, jenž plánujeme v souvislosti s připravovanou stálou expozicí uměleckých děl Davida Friedmanna v našem muzeu. Druhou část nákladu publikací si mohou zájemci koupit přes muzejní e-shop a nebo na pokladnách sokolovského zámku,“ uvedl Rund. Katalog se dostane i do zahraničí, směřovat bude do Belgie, USA nebo Izraele.