Hlavní vstup do sokolovny vypadá po opravě skutečně skvěle.
KRASLICE – Do postupné obnovy historické sokolovny z konce 19. století se pustila Tělocvičná jednota Sokol Kraslice. Za sebou má zatím první etapu, v rámci které se zaměřila na rekonstrukci vstupní částí objektu. Tady nechala vyměnit okna, opravit fasádu, střechu, komín či osadit originální hromosvody. Velkou chválu od veřejnosti si sokolové vysloužili za renovaci fasádních prvků včetně zdobného G na hlavním štítu. Krasličtí teď drží sportovcům palce, aby se jim dařilo zvelebit i další části této honosné stavby.
První etapa vyšla na přibližně 1,1 milionu korun. Většinu nákladů pokryla dotace (získaná prostřednictvím MAS Sokolovsko), zhruba 100 tisíc ale museli sokolové přidat z vlastních zdrojů.
Jsme si vědomi závazku, který jsme na sebe prvním úspěšným krokem vzali. Jsme ochotni věnovat tomuto projektu kus svého času a zanechat našim dětem objekt v lepší kondici, který bude opět sloužit k využití volného času,“ uvedl hospodář TJ Sokol Kraslice Miloslav Poslední.
Další etapa by měla být hlavně o výměně podlahy. Ta třetí, finální, se má v budoucnu zaměřit na zbytek stavby. Pokud bude organizace úspěšná při získávání peněz, může se jí skutečně podařit vrátit sokolovně původní vzhled a zároveň ji prezentovat jako moderní tělocvičnu.
Podle historických pramenů byla hala pro cvičence vybudována v letech 1892 až 1894. Během výstavby nového kraslického kostela byl objekt využíván k pořádání bohoslužeb. „V období 1. světové války sloužil jako vojenský lazaret. V průběhu 2. světové války pak bylo k budově přistavěno jeviště a konala se tu představení pro rodiny vojáků Wehrmachtu, kteří bojovali na frontě,“ pověděl krátce o historii památky Miloslav Poslední.
Po skončení války ožívala hala nejen sportem, ale také společenským děním. K vidění zde byla boxerská a zápasnická klání, později volejbal a basketbal. Nechyběly taneční zábavy nebo dožínkové slavnosti.
Během let docházelo k řadě technických úprav. „Ne všechny ale byly povedené,“ podotkl Poslední. Například v 80. letech přišla tělocvična o dřevěná špaletová okna. Místo nich sem byly usazeny luxfery nebo okna s ocelovým rámem. Kvůli většímu formátu však muselo být vybouráno lícové zdivo a kamenné pilíře, což pozměnilo původní vzhled budovy. „Naší snahou je, vrátit stavbě nejenom její tvář, ale i duši. Proto bychom se rádi zaměřili také na nejrůznější detaily, jako byly schody, zábradlí nebo veřejné osvětlení,“ doplnil hospodář.
Stav objektu během první etapy rekonstrukce.