SOKOLOV – Jako pohlazení po duši a smyslech působí procházka zámeckým parkem a přilehlými Husovými sady v Sokolově. Zvláště na jaře, když všechno kvete, má tento kout přírodu doslova léčivé účinky. Člověka zklidní, donutí ho zpomalit v denním spěchu a nabídne příjemná místa k zastavení. Kdo má chuť se o tomto místě dozvědět něco více, může si projít botanickou stezku s 25 zastaveními začínající před zámkem u brány spojující městskou tržnici (bývalé konírny) se správní budovou sokolovského muzea (bývalá myslivna). Jedna informační tabule přibližuje historii bývalého panství a druhá již vtahuje kolemjdoucího do pestrého světa dendrologie.
Ještě než se vydáme na stezku, není na škodu uvést, že nejstarší písemná zmínka o Sokolova je ze 13. dubna 1279. Tehdy již patrně stála a jako panské sídlo sloužila vodní tvrz, která je doložena archeologickým výzkumem. Šlikové kolem roku 1480 přestavěli tvrz na hrad obdélného půdorysu se čtyřmi nárožními věžemi, který dal základ dnešní zámecké stavbě. Po celou dobu třicetileté války plnil hrad svou vojenskou funkci při obraně města. Během bojů byl zcela zničený a tak došlo na přestavbu. Výsledkem byl pohodlný zámek v renesančním stylu. Kolem roku 1730 bylo upraveno okolí zámku do podoby francouzské zahrady s bohatou sochařskou výzdobou. Byly použity rozsáhlé partery s brodériemi, velké vodní plochy a tvarované živé ploty. Další výrazné inovace parku se datují po roce 1805 v souvislosti s osobou hraběte Bedřicha Nostic-Rienecka a jeho klasicistní přestavbou raně barokního zámku. Součástí zahrady bývaly skleníky a aranžérie s věhlasnou kulturou ananasů a subtropických rostlin. Výrazným prvkem tu byly i pestré letňáčkové záhony.
Dnešní podoba parku (4,2 ha) a Husových sadů (7,7 ha) je přírodně krajinářského charakteru. Jak již bylo naznačeno, jedná se o prostranství původní zámecké zahrady, parku a obory.
Každé zastavení na stezce upozorňuje na zajímavý strom nebo dřevinu. Své zastoupení tu má javor amurský, vrba bílá, zmarličník japonský, tis červený, líska turecká, jedlovec kanadský, třešen pilovitá či zerav západní. Aby člověk unikát neminul, leží na zemi velký kámen s popisnou tabulkou. Text je doplněný názornými obrázky a kvízovou otázkou. Zájem si tak může prověřit své znalosti. Jestli odpovídal správně se dozví v závěru stezky.
A co je vlastně tak dendrologie? Tento název je složen ze dvou řeckých slov (dendron – strom a logie – nauka). Jedná se tedy o nauku o dřevinách. Ta se zabývá nejen charakteristikou jednotlivých druhů, ale snaží se také o pochopení jejich úlohy v ekosystému. Proto jsou součástí studia i informace o stanovištích jednotlivých druhů stromů a keřů, o území jejich přirozeného rozšíření a o klimatu, které tam panuje.
Milovník krásných květů by se na jaře měl určitě přijít podívat k zastavení číslo dvě, kde roste šácholan Saulangeův – magnólie. Tato dřevina pocházející z jihovýchodní Asie vyžaduje slunné a chráněné stanoviště. Její květy jsou velmi velké, až 15 centimetrů. Rostou vzpřímené a jsou oboupohlavné. Výrazná je také jejich barva. Mohou kvést bíle, růžově i purpurově. Tím, že jsou tak výrazné, je šáchalon z pohledu zahradní architektury dost významný.
Kromě květin a stromů mohou Husovy sady zaujmout i upravenými rybníky. V rámci projektu realizovaného v letech 2009 až 2010 zde bylo provedeno odbahnění či oprava požeráku u horního i dolního parkového rybníka. Celkové náklady dosáhly přibližně 2,8 milionu korun.
Jeden z výsledků sochařského sympozia.
Za zmínku dále stojí romantický vodotrysk, jakoby plující na hladině rybníka. Podél cest jsou pak umístěná umělecká díla vzniklá na sochařském sympoziu, který se pravidelně koná právě v Sokolově. Všímavého pozorovatele jistě také zaujme, jak společenské jsou zde kachny a holubi. Jsou totiž zvyklí, že je lidé chodí krmit a tak jejich chuť vítězí nad ostychem.
Park i sady jsou místem, kam rádi vyrážejí maminky s dětmi, studenti, penzisté, ale i lidé hledající relaxaci a trochu klidu. Fotograf si zase z nedělní procházky může odnést spoustu pěkných snímků, a to v jakémkoli ročním období.
Náhledy fotografií ze složky Krásy sokolovských parků